Dalekohledy
Pořízení dalekohledu není složitý úkol, pokud si ujasníte, k čemu dalekohled budete převáženě využívat a budete se trošku orientovat v technických parametrech nabízených dalekohledů. Dalekohledy lze používat pro různé účely -při pozorování v přírodě, při sportu, turistice, můžete také chtít hvězdářský dalekohled na pozorování noční oblohy, nebo k loveckým účelům. V první řadě zapomeňte na univerzální dalekohled – takový totiž neexistuje.
Když už tedy víte, k čemu vám bude dalekohled sloužit, není od věci orientovat se v pojmech a parametrech dalekohledu tak, abyste byli schopni vybrat si ten nejlepší k daným účelům. Přiblížení, nebo chcete-li zvětšení, to vás asi napadne při vybírání dalekohledu úplně první. U dalekohledů se většinou uvádějí dvě číslovky. Např. 20×50, 10×15 20×30 apod. První číslo vám většinou řekne o tom, jak zvětšený, nebo chcete-li přiblížený pozorovaný objekt. Zjednodušeně lze říci, že dalekohled se zvětšením 20x…. znamená, že pozorovaný objekt vzdálený od vás 200m, budete dalekohledem vidět, jako by byl vzdálen 200m.
Druhé číslo vás informuje jaký je průměr čoček v objektivu. Udává se v mm. Tady platí přímá úměra a to, že čím je číslo vyšší, tím je obraz kvalitnější. Ovšem pozor, taky se vám zužuje zorné pole. Navíc obraz nemusí mít silný kontrast, větším zvětšením si brzy unavíte oči. Menší průměr objektivu má negativní dopad na kvalitu obrazu /kontrast, jas/. Zvláště u loveckých dalekohledů hraje světlost významnou roli. Zde se doporučuje průměr alespoň 7mm. Když už jsme zmínili světlost, je důležité k tomuto parametru něco říci. Odborná definice zni, že je to poměr osvětleni oční sítnice při běžném pozorování a při pozorování dalekohledem. Tady si ujasněte, zda budete dalekohledem pozorovat spíše ve dne, nebo jej budete využívat při nočním pozorování např. oblohy. Při pozorování za snížené viditelnosti /šero/, nebo v noci věnujte tomuto parametru náležitou pozornost, aby byl pozorovaná objekt v co nejlepší kvalitě.
To byly spíše technické, ale nezbytné informace, které je potřeba znát, než si půjdete dalekohled koupit,. Ovšem nezanedbatelnou informací je kupříkladu i hmotnost dalekohledu, materiál, z kterého je vyroben, nebo je-li opatřen antireflexní vrstvou. Poslední zmiňovaná – antireflexní vrstva pro někoho nepodstatné, ale my doporučujme dalekohledy opatřené touto vrstvou. Levné dalekohledy většinou antireflexní vrstvu nemají, obraz je pak tmavý a nekontrastní.
Hmotnost dalekohledu by vás určitě měla zajímat, zejména jedná-li se o turistický dalekohled, nebo´t určitě při túře s sebou nechcete nosit zátěž navíc, než je nezbytné. Takové dalekohledy váží jen 200g. Na druhou stranu velké dalekohledy s objektivy můžou vážit 650-900g.
Noční vidění
Noční vidění vypadá vlastně jako dalekohled, který pracuje se zbytkový světlem z okolního prostředí. Tím je myšleno např. světlo z hvězd, nebo měsíce. Toto světlo vstupuje do objektivu, kde je pomoci tzv. EOM /elektro-optický měnič/ zpracováno /zesíleno/ a vy ho potom vidíte k okuláru jako jasní zářečí nazelenalý obraz. K tomu, aby noční viděni fungovalo je zapotřebí opravdu jen velmi málo světla, pokud se budete pohybovat v prostředí, kde je úplná tma, je možné využít přísvit.
Přístroje pro noční vidění jsou rozděleny do kategorií generace 1 až generace 4, označovány jako GEN I, GEN II, GEN III, GEN IV.
Jednotlivé generace nočního vidění liší nejen v použití materiálu, ale především v tom, jaký typ trubice násobiče světla v sobě mají.
