Články 4FAN

Author Archive

Hroznové víno je velice zdravou potravinou, která nám v období chřipkových epidemií mnohé ulehčí. Kdo se chce pročistit před nadcházející zimou, aby nevytvářel živnou půdu pro chřipkové bacily, ať si dopřeje vinnou kúru.

 

Bobule mají ve slupce vlákninu, která pěkně zprůchodňuje střeva. Taky ledviny nám víno prošťouchne, vyplaví bakterie. Při vinné kúře ušetříme peníze za B komplex. Hroznové víno obsahuje kromě vitaminu B12 všechna ostatní béčka! Jsou dobrá na nervy, na mozek, na kůži… užívejte si, když můžete a nekrmte se chemií, když si můžete kousnout do křupavých bobulí vína. Jestli vám vadí semínka, k dostání jsou i takové malé bobulky bez semínek, ale vězte, že i ta semínka jsou užitečná, dokonce se z nich vyrábějí antioxidační preparáty (proti vnitřnímu „rezivění“). Ve slupkách a semínkách je vychvalovaná látky resveratrol, která se podílí na prevenci vzniku onemocnění srdce a cév a nádorových onemocnění. Vína z vyšších zeměpisných šířek, vyšších nadmořských výšek a obecně z chladnějších oblastí obsahují více resveratrolu než z nížin a teplých oblastí. Konečně přijdou ke slovu i vína z našich zemí! Když si dáte vinné hrozny, přijímáte kyselinu listovou, ta je skvělá na krvetvorbu – velmi užitečná je i pro budoucí maminky.

 

Pokud máte v rodině kardiaka, nešetřete na něm a podstrkujte mu zvláště ty červené nebo vlastně modré hrozny, ať se mu vyčistí cévy kolem srdce. Třísloviny z červeného vína pomáhají zastavit běhavku. Víno dodává energii buňkám. A taky se doporučuje těm, kdo patří do rizikových skupin, co se týče rakoviny. V bobulích červeného vína je obsažena látka zvaná kvercetin. Ta prý je jednou z nejsilnějších protirakovinných látek, které kdy byly objeveny. Zneškodňuje několik rakovinotvorných látek, zabraňuje poškození buněčné DNA a působení enzymů, které podněcují růst nádoru. Kvercetin působí i proti zánětům, bakteriím, houbovým infekcím a virům.

 

Jak by mohla vypadat pročisťovací kúra s vinnými hrozny? Denně jeden velký hrozen po dobu jednoho týdne. Samozřejmě byste měli v té době ubrat z ostatní nezdravé stravy, protože ve vínu je nejen pravda, ale také cukr, i když ten zdravější. Nezapomeňte si ale hrozny vždy nejprve omýt, je dost pravděpodobné, že byly chemicky ošetřeny.

 

Čerpáno z knihy Všechno je dobré, Hanka Synková

U nás je mrkev běžnou součástí našich jídelníčků. Přidává se do kaší, polévek, salátů a užívá se jako příloha k masu. Neexistovala by bez ní svíčková nebo kvalitní vývar. Mrkev ale není pouze chutnou zeleninou, obsahuje totiž spoustu vitaminů a minerálů, které jsou pro nás moc důležité.

 

Mrkev má svůj původ v jižní Asii, konkrétně v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu. Zde se stále vyskytují plané druhy mrkve, které neprošly kultivací. Historie rozšíření mrkve do zbytku světa není stále příliš jistá. Předpokladem ale je, že během desátého století se rozšířila do zbytku světa přes Středomoří.

 

Mrkev chutná výborně syrová, jako součást salátu, ale také po tepelné úpravě. Výborná je jako součást polévek, kde se kombinuje klasicky s celerem a petrželí. Chutná je mrkev i pečená, dušená a vařená jako součást masitých pokrmů. Obsahuje spoustu provitaminu A, který je důležitý pro dobrý zrak. Dále v ní najdeme vitaminy skupiny B, vitamin C, E, H, kyselinu listovou, pantotenovou, křemičitou, různé silice a stopové prvky. Z nich stojí rozhodně za zmínku hořčík, draslík, sodík, vápník, fosfor, mangan, železo, síra, zinek a měď. Mrkev je zásadotvorná a pomáhá tak odkysličit organismus.

 

Mrkev je výborným zdrojem betakarotenu, který působí jako antioxidant a to velice silný. Omezuje totiž škodlivé působení volných radikálů, které vyplavuje pryč z našeho těla. Konzumace mrkve výrazně snižuje riziko vzniku některých druhů rakoviny. Betakaroten v mrkvi je dobrý k ochraně očí, kostí a zubů. Jen si nezapomeňte do pokrmu vždy přidat trochu tuku – betakaroten je totiž rozpustný v tucích. Mrkev je používaná i v lidovém léčitelství, kde se užívá proti nervozitě, při astmatu, kožních problémech a při nemocech jater a střev. Mrkev pomáhá zvyšovat odolnost organismu, pomáhá zbavit se zácpy, posiluje srdce a cévy. Doporučuje se také těhotným ženám, protože podporuje vývoj dětí.

Brokolice je jednou z nejoblíbenějších košťálovin. Brokolice je chutná zelenina, která se dá připravit na spoustu způsobů. Její pravlastí je Apeninský poloostrov, kde byla před 2 tisíci lety vyšlechtěna z divokého zelí. Do zbytku světa se začala šířit až na počátku 20. století. U nás v Čechách je trvale zapsána až posledních několik desítek let. 

 

Brokolice patří do čeledi brukvovitých. Pěstuje se od tmavě zelených druhů až po tmavě fialové. Nejvíce se brokolice pěstuje v Itálii, Francii, Číně, Indii a USA. Nutričně je brokolice jednou z nejhodnotnějších zelenin vůbec. Obsahuje vysoké množství vitaminu C, betakarotenu, vitaminu B9, vitaminu E, vitaminu K, draslíku, vápníku a vlákniny. Z minerálních látek je to dále také fosfor, hořčík, železo, zinek a síra. Vlákniny se v brokolici nachází 2, 5 – 3 g ve 100 gramech. Brokolice působí díky vláknině, vitaminům a antioxidantům proti vzniku některých druhů rakoviny a proti kardiovaskulárním chorobám. Vláknina navíc podporuje činnost střev a působí tak proti zácpě. Bohužel takové množství vlákniny může u citlivých jedinců způsobit silné nadýmání. Největší množství vlákniny se nachází v jejich stoncích. Pokud vás brokolice nadýmá, zaměřte se raději jen na růžičky.

 

Brokolici je nejhodnotnější jíst za syrova, protože jen tak si uchová maximum cenných látek. Můžeme ji ale také vařit v páře, kdy ztratí minimum živin. A jak lze brokolici ještě upravovat? Lze ji vařit, péct, smažit i zamrazit. Hodí se do zeleninových salátů, polévek, masových směsí i jako příloha. Výborná je brokolicová polévka nebo zapečené brambory s brokolicí.

 

Jedním z oblíbených druhů zeleniny, je okurka. Okurky lze přidávat do různých zeleninových salátů, které vás v letních vedrech osvěží i zasytí. Okurka obsahuje velmi málo kalorií, je šťavnatá, chutná a má blahodárné účinky na náš organismus.

Známe dva druhy okurek – nakládačku a hadovku. Nakládačka má silnější a bradavičnatou slupku, které se při velikosti 7 – 9 cm sklízejí a nakládají do láku. Hadovka je dlouhá štíhlá okurka s hladkou slupkou. Tu nejčastěji využíváme do salátů a vaření.

 

Okurka obsahuje až 95% vody, 2, 5% cukru, minerály a vitaminy. Jedná se zejména o vitamin C, B1, B2. V okurce jsou také bílkoviny, které čistí trávicí trakt, povzbuzují činnost ledvin a omezují buněčné bujení a hojí pokožku. Pokud z okurky vymačkáte její šťávu, můžete ji použít na vlasy a posílit je tak. Nakrájené plátky okurky se zase přikládají na oči a pleť. Okurka čistí, zklidňuje záněty a otoky očí a pleti.

 

Jelikož se dají okurky pěstovat bez problémů ve skleníku, seženeme je po celý rok. Venkovní odrůdy okurky dozrávají od července do října. Při výběru okurky v obchodech si vybírejte jen ty sytě zelené, tvrdé bez měkkých špiček. Pokud si koupíte okurku nažloutlou, může být nahořklá. Pokud okurky budete skladovat v chladné místnosti, vydrží vám 3 – 4 dny. V lednici vydrží dokonce týden. Pokud naopak chcete urychlit dozrání okurky, dejte je na misku k rajčatům.

 

Okurka je samozřejmě výborná jako součást různých salátů. Pokud ji oloupete, ztratíte část vitaminu C, proto je lepší ji důkladně omýt a neloupat. Okurka se ale přidává také do studených polévek, na sendviče nebo chlebíčky. Nastrouhaná se užívá do jogurtů a tvarohů, čímž vznikne chutná pomazánka nebo dip k masu. Můžeme ji naplnit masem a zapéct.

Třešně jsou výborné a nutričně vyvážené ovoce, které svým složením dokáže posílit naši imunitu. Už po mnoho let lidé věří, že pomáhají bojovat s mnoha nemocemi a preventivně působit proti různým neduhům.

 

Třešně obsahují až 80% vody, 14% sacharidů, vlákninu, vitaminy a minerálů. Jedná se zejména o vitamin C, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin E, draslík, hořčík, vápník, zinek, železo, fosfor, selen a mangan. Třešně samozřejmě obsahují také cukry, z nichž je nejvíce zastoupena fruktóza. V minimálním množství naopak v třešních najdete tuky a proteiny. Třešně v sobě ukrývají také organické kyseliny (jablečnou, jantarovou a citrónovou), které dokážou pročistit krev a podpořit trávení. Pokud sníte za den 100 g třešní, dodáte svému tělu 10% doporučené denní dávky vlákniny. Třešně působí mírně projímavým účinkem. Ovšem pokud se po nich řádně nenapijete – to potom působí silně projímavě a můžou vás trápit i silné křeče břicha. Třešně snižují hladinu cholesterolu i cukru v krvi. Flavonoidy obsažené v třešních mají odvodňující a antioxidační účinky.

 

Třešně je nejlepší jíst samozřejmě syrové, tak jak jsou – uchovají si maximum zdravých látek. Ovšem pokud se vám jich urodí více, než stačíte sníst, můžete si je i zamrazit, udělat kompot, šťávu nebo džem. Třešně vyvolávají vysoký pocit zasycení, takže si zaplácnete žaludek zdravým ovocem plným vody a vitaminů. Třešně mají očistný účinek, neobsahují skoro žádný sodík ani tuky a pomáhají tak snižovat váhu. Až 50% všech sacharidů v třešních tvoří fruktóza a tak je pomohou bez starosti jíst i diabetici, kterým navíc pomáhají snižovat hladinu krevního cukru. Třešně se doporučují při dně, artróze, revmatické artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě i při onemocnění jater a srdce. Pomáhají dokonce i při rekonvalescence a nemocem srdce.

 

Okurky se do Evropy dostaly díky zámořským plavbám během 16. století. V tehdejší době byly okurky ceněny díky jejich blahodárným účinkům na organismus. Lidoví léčitelé si okurek velmi vážili. A ani v dnešní době tomu není jinak.

 

Okurka obsahuje asi 95% vody a minimum kalorií (kam by se také vešli, že?). Okurky milují lidé, kteří bojují s nadváhou, protože mohou sníst jakékoliv množství okurky a rozhodně nepřiberou. I při takovém velkém poměru vody se v okurce skrývají také vitaminy a minerály. A protože se okurky dají sehnat v supermarketech po celý rok, není důvod si je pravidelně nedopřávat kdykoliv na ni máme chuť.

 

Okurka obsahuje:

• Vlákninu
• Vodu
• Vitaminy skupiny B
• Vitamin C
• Vitamin E
• Vitamin K
• Cukry
• Bílkoviny
• Hořčík
• Fosfor
• Síru
• Měď
• Mangan
• Křemík

 

Známé jsou u nás dva druhy okurek – salátové okurky, které jsou dlouhé a štíhlé s hladkou slupkou, a polní okurky – ty jsou kratší, silnější a mají bradavičnatou slupku. Polní okurky se hodí k nakládání a salátové jsou zase vhodné k běžné konzumaci za syrova.

 

Okurky působí silně močopudně a není se čemu divit, když obsahují tolik vody. Navíc jejich složení ještě podporuje vylučování moči a snižuje ukládání kyseliny močové v těle. Jsou výborné na srdeční a ledvinové problémy. Pomáhají při otocích a také při léčbě ledvinových nebo žlučových kamenů. Okurka díky vláknině působí také mírně projímavě. Vláknina totiž čistí střeva. Díky draslíku vám okurka normalizuje krevní tlak. Obsah bílkovin je také vysoce prospěšný, protože povzbudí ledviny, pročistí tělo a působí hojivě na celou pokožku těla.

 

Okurka má své stále místo také v kosmetickém průmyslu. Okurku obsahuje spousta kosmetických přípravků. Nejčastěji se používá do různých pleťových a tělových krémů. Pokud vás trápí oteklé oči, můžete si dát na pár minut plátky okurky na víčka, relaxovat a nechat otok opadnout. Okurková pleťová maska zklidní pleť jakéhokoliv typu.